Když jdu domů, vítr mi rozfoukává vlasy do všech stran a já se brouzdám ulicemi jak prázdnými tak plnými mě neznámých lidí. V hlavě mám spoustu krásných vět a nápadů ktere bych ráda napsala na blog. Sednu k počítači, ruce položím na klávesnici ale nevím jak začít.

Začátky jsou vždycky těžké a proto nepodléhejme začátkům když nevíme jak krásné mohou být konce.
Cibulka
jéé to byla hezká úvaha